Zahrada, ve které se neučí jen o životě
Záhon uschne, když ho nikdo nezalije. A strom neporoste rychleji jen proto, že potřebujete výsledek do pátku.
Právě proto budujeme zahradu kolem školy v Kuří: aby se v ní dalo každý den potkávat to, co se ve škole často odděluje. Hlava a ruce, znalosti a skutečnost, svoboda a odpovědnost, člověk a příroda.
Učebna nemusí mít čtyři stěny
Areál v Kuří jsme nekupovali proto, abychom přenesli stejné lavice z jedné budovy do druhé. Kolem školy máme přibližně 4 500 m² zahrady, lesní pozemek a nedaleko Pitkovický potok. Byla by škoda používat je jen o přestávce.
Proto chceme část vzdělávání postupně přesouvat ven. Ne každá hodina musí být venku a ne všechno se venku učí lépe. Když ale prostředí nabízí lepší způsob, chceme ho využít. Pozorování přírody patří do přírody a dlouhodobý projekt tam, kde dítě vidí změnu týdny a měsíce.
Zahrada pro nás není místo, kam se z výuky odchází. Je to jedno z míst, kde výuka probíhá.
Nejdřív skutečnost. Potom učebnice.
Dítě se může o půdě učit z obrázku, přečíst si, co rostlina potřebuje, nebo vypočítat obsah záhonu. A pak vyjít ze třídy a zjistit, jestli to opravdu funguje.
Na zahradě není výsledek předem připravený učitelem. Něco vyroste a něco ne. Děti pozorují, měří, plánují a rozhodují se podle toho, co skutečně vidí.
Učení dostává důvod.
Matematika
Pomáhá něco postavit a rozměřit.
Přírodopis
Vysvětluje, proč se něco děje.
Čeština
Je potřeba, když chceme svůj postup zaznamenat nebo vysvětlit druhým.
Spolupráce
Přestává být cvičením ve dvojici. Bez ní se některé věci jednoduše nepodaří.
Co si děti v zahradě mohou zažít
Na mojí práci záleží. Když dítě něco zasadí, práce teprve začíná. Ne proto, že za ni dostane známku, ale proto, že má skutečný výsledek, který někdo potřebuje.
Co už v zahradě je
Záhon
Od semínka po sklizeň. Péče, která se nedá odložit na zítra, a výsledek, který je vidět.
Ovocný sad
Stromy, které rostou celé roky. Dítě je může potkávat na jaře, v létě i na podzim a vidět, co se s nimi mění.
Kompost
Co dnes skončí v kompostéru, je za rok půda na záhon. Celý koloběh na jednom místě.
Roční období
Příroda používá jiný kalendář. Na podzim se připravuje půda a sází, v zimě zahrada odpočívá, na jaře se všechno mění téměř před očima. Děti se učí čekat a všímat si změny.
Co chystáme
zatím nestojíVčely
Pozorování včelstva vždy pod vedením dospělého včelaře.
Slepice
Úkol lze odložit. Zvíře ne. Malý kurník, o který budou děti pečovat, i když se zrovna nechce.
Venkovní učebna
Místo na společnou práci, setkávání a výuku pod širým nebem.
Nechceme slibovat, co ještě nestojí. Zahradu budujeme postupně, z vlastních sil a po kusech. Zvířata zatím v Kuří nejsou. Proč chystáme slepice a včely
Hlava a ruce patří k sobě
Montessori vzdělávání nikdy nestálo jen na práci u stolu. Dítě poznává svět tím, že s ním může něco dělat: dotknout se ho, rozebrat problém, vyzkoušet řešení, udělat chybu a opravit ji.
U mladších dětí je to samozřejmé. Přelévají vodu, připravují jídlo, pracují s konkrétními pomůckami. S věkem ale skutečné práce často ubývá. My chceme jít opačným směrem.
Proto mají starší děti v Kuří prostor, kde mohou vedle práce ve třídě také pěstovat, stavět, opravovat, pečovat, pozorovat, plánovat a nést odpovědnost za něco, co je přesahuje. Ne místo matematiky, češtiny nebo přírodních věd. Společně s nimi.
Stejně jako ve třídě platí připravené prostředí: nástroje na svém místě, jasná pravidla, práce přiměřená věku. Dospělý dítěti ukáže, jak na to, a pak mu dá dostatečný prostor udělat vlastní zkušenost.
Zahradu nebudujeme dětem. Budujeme ji s nimi.
Areál v Kuří stále vzniká a to považujeme za výhodu. Děti nepřišly do světa, ve kterém je už všechno hotové. Mohou sledovat, jak se místo proměňuje, a podle věku se na tom podílet: něco navrhnout, vypočítat, zasadit, postavit, pokazit a opravit. Za několik let se pak mohou podívat na strom nebo záhon a říct:
Tohle jsme dělali my.
Zahrada je zároveň místo setkávání. Na brigádách se v Kuří od jara 2026 scházejí rodiče, učitelé i lidé, kteří něco umějí a chtějí to předat dál. Někdo rozumí stromům, jiný včelám, někdo umí pracovat se dřevem a někdo přijde a vezme do ruky lopatu. Škola tak není služba, kterou jedni poskytují a druzí spotřebovávají. Je to místo, o které lze společně pečovat.
Jak zahrada vzniká
Pár záběrů z brigád a ze stavu zahrady.
Stav zahrady před brigádami, 16. března 2026 
Ohniště s pařezy k sezení, 21. března 2026 
Jarní výsadba do květináčů, 21. března 2026 
Kruhová plocha v zahradě, 21. května 2026 
Příprava výsadby keřů, 21. května 2026 
Vysazené keře s mulčem, 13. června 2026 
Kruhová plocha se štěrkem, 13. června 2026 
Brigáda, 13. června 2026
Co se zatím povedlo
21. března 2026
Jarní brigáda: osázeli jsme záhon kolem stromu, vysadili jarní květiny do květináčů a uklidili okolí budov.
18. dubna 2026
Brigáda: začali jsme stavět kruhovou plochu v zahradě a natírat plot.
21. května 2026
Brigáda s dobrovolníky: připravili jsme jámy a vysadili keře, větve jsme zpracovali na štěpku.
13. června 2026
Brigáda: vysazené keře jsme zamulčovali a kruhová plocha dostala štěrkový povrch.
Přijďte se podívat
Vracíme vzdělávání blíž skutečnému životu: přirozený rytmus, práci rukama, péči o živé věci, vztah k místu a zkušenost, že skutečný svět se nedělí na vyučovací předměty.
Méně dětem svět vysvětlovat, více jim umožnit, aby ho samy objevovaly. Zahradu vám rádi ukážeme. Areál není volně přístupný, proto si spolu domluvíme termín.
Podpora projektu
Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.