Tým

Lidé, kteří vaše dítě nakazí chutí do věci

Metodu nedělá metodika, ale konkrétní dospělý, který u dítěte stojí. V každé třídě jsou dva pedagogové v tandemu a znají se s dětmi roky — trojročí znamená, že učitel doprovází stejné dítě tři roky za sebou.

Je nás dvacet čtyři. Níže je každý hlavně jako člověk: co u nás dělá a čím dokáže děti chytit.

Kolik dospělých kolem vašeho dítěte reálně je

Konkrétní čísla místo přídavných jmen. Platí pro školní rok 2026/27.

pedagogové v každé třídě: 2pedagogové v každé třídě
lidí v týmu celkem: 24lidí v týmu celkem
dětí v batolecí třídě: 8dětí v batolecí třídě
roky se stejným učitelem: 3roky se stejným učitelem

Školka

Říčany — batolecí třída a dvě třídy pro děti od tří let

Olga Matláková

Ředitelka mateřské školy, zakladatelka

Sofie pro mě začala jako přání vytvořit místo, kde se děti cítí dobře a bezpečně — kam se těší za objevováním i kamarády. Ze školky vyrostla i škola, ale to nejdůležitější zůstává: vidět každé dítě jako jedinečnou osobnost, objevovat jeho talenty a vytvářet prostředí, kde může růst vlastním tempem. Na dětech mě nepřestává fascinovat jejich bezprostřednost, zvídavost a radost z věcí, které my dospělí přehlédneme. Přeji si, aby si děti odnášely pocit, že jsou přijímané takové, jaké jsou, že jejich hlas má význam a že svět stojí za to objevovat.

Barbora Kalašová

Hlavní učitelka, batolecí třída

U batolátek je pro mě nejdůležitější, aby se cítila bezpečně a věděla, že se na mě mohou obrátit, když potřebují pomoc nebo blízkost. Každé dítě má své tempo a já mu chci dát dost času i prostoru, aby mohlo nové věci objevovat s jistotou a radostí. Ráda připravuji činnosti, při kterých děti zapojí ruce, smysly i fantazii — často stačí barva, hlína, papír nebo voda a vznikne z toho velké objevování. Nejde o dokonalý výsledek, ale o radost z toho, že dítě něco dokázalo samo — právě z těchhle drobných zkušeností roste důvěra v sebe.

Abbi Louise Pácová

Rodilá mluvčí, batolecí třída

I believe that kindergarten should first and foremost be a place where children look forward to coming every day, feel safe, and can truly be themselves. I want to inspire children through my own enthusiasm, warmth and positive energy, helping them discover the joy of learning and exploring the world around them. In my teaching I love using music and movement, because they bring children joy while supporting their creativity. The greatest reward for me is seeing a child smile and knowing that kindergarten is a place where they feel happy and excited to come back each day.

Martina Průšová

Hlavní učitelka, česká třída

Jsem zvídavý člověk, milovnice přírody, cestování a objevování. Původně jsem studovala přírodní vědy a své nadšení pro poznávání ráda přenáším na děti — baví mě vtáhnout je do děje, probudit jejich zvědavost a proměnit učení v dobrodružství, při kterém mohou samy objevovat, zkoušet a žasnout. Dodnes jsem si uchovala schopnost dívat se na svět dětskýma očima: radovat se z maličkostí, smát se a hledat dobrodružství i v obyčejném dni. Protože když nás něco opravdu baví, nadšení se přenáší samo.

Eliška Klimentová

Učitelka, česká třída

Dětský svět plný fantazie, otázek a nečekaných nápadů mě nepřestává bavit a fascinovat. Nebojím se být trochu bláznivá, hravá a jít s dětmi do akce. Umím si představit, že jeden den budeme malovat, druhý den stavět bunkr a třetí den zachraňovat plyšového medvěda z požáru. Chci být učitelkou, se kterou se děti cítí dobře, smějí se, nebojí se zeptat a mají chuť objevovat svět. A pokud při tom skončím s temperou ve vlasech, budu vědět, že to byl povedený den.

Vladimíra Hobzová

Asistentka pedagoga, česká třída

Jsem původně dětskou sestrou se specializací na intenzivní péči, posledních deset let ale působím v oblasti školství. Snažím se být dětem nablízku ve chvílích, kdy potřebují pomoc, povzbuzení nebo jen trochu času a pozornosti — někdy jde o úplně obyčejnou věc, jindy o situaci, která je pro dítě právě teď velká. Baví mě sledovat, jak děti postupně získávají jistotu a zvládají stále víc věcí samy. Nejhezčí jsou pro mě chvíle, kdy se spokojené dítě směje, zapojí se do hry nebo s hrdostí přijde ukázat, co se mu povedlo.

Barbora Gábor

Hlavní učitelka, bilingvní třída

Děti nadchnu svou hravostí, energií a láskou k hudbě, přírodě a dobrodružství. Ráda s nimi zpívám, tvořím, objevujeme svět kolem nás a hledáme radost i v těch nejmenších věcech. Jako maminka i učitelka vím, jak důležité je děti respektovat, naslouchat jim a přijímat každé takové, jaké je. Věřím, že pocit bezpečí a důvěry je tím nejlepším základem — a hledám cesty, jak dětem vytvářet prostředí, ve kterém se mohou rozvíjet vlastním tempem.

Clarice Vieira Šmejkal

Rodilá mluvčí, bilingvní třída

For me, being a teacher is much more than teaching. It is about being present, observing, listening, and helping each child discover who they are and what they are capable of. I try to create an environment where children feel comfortable asking questions, experimenting, making mistakes and trying again – curiosity is one of the most beautiful parts of childhood. Most of all, I want children to feel respected, heard, and confident enough to be themselves. If they leave with a little more confidence and desire to discover, I feel I have done my job.

Laura Sullivan

Rodilá mluvčí, vedoucí sekce angličtiny — školka i škola

I want children to discover that English is much more than a school subject – it is a key that opens doors to stories, people, places and cultures all around the world. Travelling and discovering other cultures are a big part of my own life, and I love sharing this enthusiasm with the children: through games, conversations, books and theatre, English becomes something they can experience and enjoy. Most of all, I want them to feel confident enough to speak, experiment and make mistakes – that is when the language really comes alive.

Anthony Lorenzo Tucker

Rodilý mluvčí — školka i škola

I believe that learning is an adventure – a chance to ask questions, follow your curiosity and discover something you did not know before. The best moments for me are when a student suddenly sees something in a new way, or becomes so interested in a question that they keep exploring it for themselves. I want children to know that asking good questions matters, that learning does not end when the lesson is over – and to leave school with the confidence to keep discovering the world around them.

Škola

Škola ve městě v Říčanech, škola u lesa v areálu v Kuří — a kancelář, která to drží pohromadě

Patrik Matlák

Ředitel školy, zakladatel

Nejvíc mě baví vytvářet prostředí, ve kterém děti mohou objevit samy sebe a kde se — často znovu — nastartuje jejich chuť učit se. Opravdové vzdělávání podle mě začíná ve chvíli, kdy dítě pochopí, proč se něco učí a k čemu mu to je. Mám rád projekty, které přesahují běžnou představu o škole: propojování předmětů a oborů, nové technologie i učení venku. Každá taková oblast může v dítěti probudit zájem nebo talent, o kterém jsme do té chvíle nevěděli. Škola nemá děti připravovat jen na další test — má jim pomoci objevit, co je zajímá, v čem jsou dobré a že mají schopnost svět kolem sebe skutečně ovlivnit.

Martina Novotná

Vedoucí sekretariátu

Chci, aby děti věděly, že za mnou mohou přijít, když něco potřebují, nevědí si rady nebo jim zkrátka není dobře. Starám se o spoustu věcí, které nejsou na první pohled vidět, ale dětem pomáhají cítit se bezpečně — ať už hledáme ztracenou mikinu, nebo řešíme zapomenutý čip, každému se snažím věnovat s klidem, vlídností a úsměvem. Ráda děti zapojuji do příprav školních akcí, naslouchám jejich nápadům a pomáhám jim proměnit je ve skutečnost. Chci, aby kancelář nebyla místem zavřených dveří, ale místem, kde děti vždy najdou pomoc a povzbuzení.

Dagmar Králíková

Hospodářka

Mám ráda, když věci fungují, ale ještě důležitější pro mě je, aby se ve škole dobře cítili lidé, pro které ji společně vytváříme. Děti mě potkávají při řešení nejrůznějších každodenních situací a já jim chci ukázat, že téměř každý problém má řešení — někdy stačí pomoc, jindy klidné slovo. Na školních akcích mě děti vidí nejen při organizování, ale i přímo uprostřed dění: baví mě jejich energie a radost, se kterou se pouštějí do nových věcí. Chci, aby cítily, že i za praktickým chodem školy stojí člověk, který jim naslouchá a pomáhá vytvářet prostředí, kde se cítí jako doma.

Tereza Porcalová

Třídní učitelka, 1.–3. ročník

Přes deset let provázím děti v alternativním školství a každý rok mě znovu utvrzuje v jednom: k učení se děti tlačit nemusí. Nepotřebují srovnávání ani známky — potřebují prostředí, které v nich probudí zvědavost, kamarády, kteří si jsou navzájem oporou, a zpětnou vazbu, ze které poznají, kde právě stojí a kam můžou jít dál. Nejradši propojuju češtinu a matematiku s ostatními předměty a s reálným životem, přes projekty a učení venku. Když dítě najde smysl v tom, co se učí, chuť poznávat mu zůstane.

Zuzana Votrubová

Třídní učitelka, 1.–3. ročník

Chci být dětem nablízku ve chvíli, kdy mají pocit, že jim něco nejde — právě tehdy je nejdůležitější zachytit okamžik dřív, než přestanou věřit, že to zvládnou. Společně hledáme cestu, která jim dává smysl, a malé kroky, na kterých mohou znovu zažít úspěch. Někdy stačí změnit způsob, dát věcem víc času nebo nabídnout pomoc přesně ve chvíli, kdy je potřeba. Nejhezčí pro mě je, když se nejistota postupně mění ve zvědavost a dítě znovu dostane chuť zkoušet, objevovat a posouvat své vlastní možnosti.

Markéta Králová

Vedoucí vychovatelka, asistentka pedagoga

K dětem mě přivedla role mámy. S dvěma dcerami jsem začala hledat, jak s nimi mluvit s respektem a porozuměním — a zjistila, že tomu se chci věnovat naplno. V Sofii jsem od roku 2019: vedu tým vychovatelů a učím tělocvik a pracovní činnosti. Nejvíc mě baví práce s Kartami ctností, se kterými s dětmi rozvíjíme vzájemný respekt a dobré vztahy. Věřím, že charakter a to, jak spolu lidé jednají, jsou stejně důležité jako znalosti.

Kateřina Vycpálek

Asistentka pedagoga, školní zahrada

Baví mě, když děti mohou věci nejen vidět, ale opravdu si je samy vyzkoušet. Vedu je k tomu, aby pracovaly rukama, zkoumaly přírodní materiály, hledaly vlastní řešení a nebály se ušpinit, něco rozebrat nebo začít znovu. Velkou inspirací je pro mě život na farmě — když si dítě něco samo zasadí, postaví nebo vyrobí, učí se úplně jinak než z obrázku. Nejvíc mě těší chvíle, kdy se z obyčejné činnosti stane malé dobrodružství a dítě samo přijde s otázkou: „A co kdybychom to zkusili ještě jinak?“

Kristýna Vazačová

Třídní učitelka, 4.–5. ročník

Největší smysl mi dává učit děti přímo tam, kde mohou přírodu skutečně vidět, dotknout se jí a samy ji zkoumat — a prostředí v Kuří je pro takové objevování ideální. Místo obrázku v učebnici můžeme vyrazit ven, pozorovat a ověřovat si věci vlastní zkušeností. Baví mě sledovat, jak děti při bádání ožívají a objevují v sobě schopnosti, o kterých ani samy nevěděly. A někdy právě venku zazáří dítě, které je v běžné hodině spíš tiché — najednou je z něj pečlivý pozorovatel nebo malý vědec s vlastní otázkou.

Markéta Černá

Učitelka českého jazyka

Chci, aby děti věděly, že ve třídě mohou být samy sebou, ptát se, zkoušet nové věci a nebát se udělat chybu. Když se dítě cítí bezpečně a přijímané, mnohem snáz se pustí i do něčeho nového nebo náročného. Každé dítě má jiné tempo a jinou cestu — mým úkolem není dovést všechny k cíli stejným způsobem, ale pomoci každému objevit, co funguje právě jemu. Postupně dětem předávám stále větší díl odpovědnosti a největší radost mám ve chvíli, kdy dítě místo „Já to neumím“ začne říkat: „Zkusím to.“

Lukáš Jiříček

Třídní učitel, 6.–8. ročník

Nechci, aby se děti učily dějepis a češtinu jen proto, aby si zapamatovaly správné odpovědi. Chci, aby pátraly, kladly otázky a objevovaly, proč se věci staly a jak souvisejí se světem, ve kterém žijeme dnes. Společně pracujeme s příběhy, filmy, prameny i různými názory, hledáme důkazy a učíme se rozpoznávat, čemu můžeme věřit. Chci, aby si děti dokázaly vytvořit vlastní názor, uměly ho obhájit a zároveň naslouchaly druhým. Když je téma zavede do muzea nebo k otázce, o které přemýšlejí ještě cestou domů, vím, že učení začalo dávat skutečný smysl.

Veronika Kačmárová

Učitelka matematiky

Matematika mě bavila odmalička — hlavolamy, šifry, logické úlohy i radost z okamžiku, kdy člověk přijde věci na kloub. Přesně tuhle radost chci předávat dětem: aby pro ně matematika byla světem, který mohou objevovat a postupně mu porozumět, ne souborem příkladů a správných výsledků. Blízký je mi Montessori způsob výuky, protože dává dětem možnost vzít matematiku doslova do ruky — díky pomůckám vidí a zažijí to, co by jinak zůstalo abstraktním číslem. Baví mě chvíle, kdy dítě samo objeví princip a zjistí, že něco, co vypadalo složitě, vlastně dává smysl.

Zdeňka Fišerová

Vychovatelka, učitelka Umění

Chci dětem ukázat, že jejich fantazie má hodnotu a že žádný nápad není příliš odvážný. Povzbuzuji je, aby zkoušely nové materiály, experimentovaly, hledaly vlastní cestu a nebály se udělat chybu — právě z chyb totiž často vznikají ty nejzajímavější věci. Nechci, aby všechny práce vypadaly stejně: v každé má být vidět osobnost dítěte, jeho nápad a jeho vlastní stopa. Mým cílem je, aby děti odcházely nejen s novou dovedností, ale hlavně s pocitem: Dokázal jsem to. Můj nápad stojí za to. A když budu opravdu chtít, můžu vytvořit téměř cokoli.

Michal Vacek

Vychovatel, učitel hudební a tělesné výchovy

Přes sedmnáct let s dětmi a hudba mě naučily totéž: každý má své vlastní tempo. Někdo potřebuje povzbudit, jiný víc času, další jasně nastavené hranice — a mým úkolem je najít cestu, která funguje právě pro něj. Na pravidlech se domluvíme společně a pak platí pro všechny stejně, i pro mě. Hudbu propojuju s pohybem, hrou a tvořením, protože nejvíc si pamatujeme to, co sami prožijeme. Největší radost mám z chvíle, kdy dítě zjistí, že dokáže víc, než si myslelo.

Alena Machová

Speciální pedagožka

Každé dítě má v sobě obrovský potenciál, ale ne každé k němu jde stejnou cestou. Mojí prací je pomoct mu najít tu jeho. Největší radost mám z okamžiku, kdy dítě zjistí, že něco zvládlo samo — přestane se bát chyby a začne zkoušet nové věci. Propojuju speciální pedagogiku, logopedii a moderní vzdělávací metody a pořád hledám nové přístupy; stejně jako děti se musí učit i učitel. U dětí hledám jejich možnosti, ne jejich limity.

Tyhle lidi nejlíp poznáte při práci

Fotka a odstavec vám o učiteli řeknou málo. Přijďte se podívat na běžné dopoledne a vezměte dítě — uvidíte, jak s ním kdo mluví.

Domluvit schůzku s ředitelem