Přeskočit na obsah
Aktuality

Zpátky do pravěku! Naši nejmladší vyrazili po stopách prvních lidí

Jak žili naši dávní předkové? Děti z prvního trojročí ZŠ Sofie se během adaptačního pobytu vydaly do pravěku. Čekalo je vyprávění o vzniku člověka, vlastní pravěké tlupy, hry v přírodě i velký lov na mamuta.

Děti při společném trénování na lov mamuta.

Když se historie změní v dobrodružství

Letošní adaptační pobyt jsme zahájili trochu netradičně. Naše nejmladší děti se přenesly o tisíce let zpátky, do období, kdy se na Zemi objevovali první lidé. A protože v Sofii rádi propojujeme poznávání s vlastní zkušeností, nezůstalo jen u vyprávění.

První dopoledne nás zavedlo do parku Nadivoko u Mlýnského rybníka, kde Terezka dětem představila příběh o vzniku člověka. Po společném vyprávění přišlo na řadu opakování, tentokrát poněkud divočejší. Děti si nové poznatky upevnily prostřednictvím her a zaznamenaly je do svých kosmických deníků.

Stihli jsme také hravou angličtinu, společný oběd na školní zahradě a odpolední výpravu do lesa za rybníkem Jureček.

Les místo hřiště? Pro pravěké lovce žádný problém!

Původně jsme měli namířeno na lesní hřiště, které však právě procházelo rekonstrukcí. Nečekaná změna plánů dětem nevadila. Les se proměnil v dokonalé pravěké prostředí.

Děti začaly spontánně připravovat vlastní scénky ze života našich dávných předků. Vymýšlely hry, rozdělovaly si role a prostřednictvím fantazie oživovaly to, o čem se dopoledne dozvěděly.

Ukázalo se, že pro zajímavou výuku není vždy nutné mít všechno dokonale připravené. Někdy stačí les, dobrý příběh a prostor pro dětskou představivost.

Každá správná tlupa potřebuje vlastní řeč

Druhý den už se naši pravěcí cestovatelé naplno zabydleli v Kuří. A protože skuteční pravěcí lidé nežili sami, přišel čas vytvořit vlastní tlupy.

Děti vymýšlely jejich názvy, vytvářely vlastní řeč a přidělovaly jednotlivým členům přezdívky. Nechyběly ani scénky v dobových kostýmech, které celému pravěkému dobrodružství dodaly další rozměr.

Počasí nás během dne opakovaně posílalo zvenku dovnitř a zase zpátky. Naštěstí ani déšť nedokázal zastavit naše odhodlané lovce.

Vyvrcholením programu se stal velký lov na mamuta. Byl dlouhý, napínavý a vyžadoval spolupráci celé tlupy. Nakonec jsme uspěli!

Místo pravěké hostiny jsme si ovšem k večeři dopřáli pizzu.

Co jsme si z pravěku odnesli?

Adaptační pobyt není jen výlet mimo školu. Společné hry, nečekané situace a dobrodružství poskytují příležitost lépe se poznat, učit se domlouvat a postupně vytvářet vztahy napříč ročníky.

Naše nejmladší děti si během prvních dvou dnů vyzkoušely, že spolupráce je někdy důležitější než síla a že vlastní nápady mohou proměnit obyčejný les v dobrodružství, na které se jen tak nezapomíná.

A to nás ještě čekal společný večer se staršími spolužáky a závěrečný den s rodiči.

Nejlíp to poznáte u nás naživo.